Obsah časopisu Fasády 4/2009

Nové Atrium s keramickým cihelným obkladem, str. 8
Spíše komornější galerií zaměřenou na každodenní nákupy je nové obchodní centrum Atrium, otevřené 12. listopadu v centru Hradce Králové. Autorem architektonického řešení je karlovarská kancelář Hangár. Návrh architektů Vladimíra Tůmy a Antonín Juštíka důsledně respektuje funkční náplň, urbanistické a dispozičně provozní vazby a konstrukci objektu. Objekt je navržen jako kompaktní hmota, obklopující ústřední prostor - prosklenou dvoranu, protínající stavbu šikmo v téměř celé její délce. V místech vstupů je prolomena subtilními prosklenými stěnami - vždy na celou výšku objektu. Hlavní plocha fasády je obložena keramickým cihelným obkladem ve formátu cihel, kladených na svislo a „na střih“, v cihlově červenooranžovém odstínu. Autor: Anna Prokopová

Kombinovaná fasáda Městské brány, str. 12
Polyfunkční dům Městská brána v centru Ostravy je projektem moderního městského bydlení spojeného s komerční funkcí. Bytový dům je záměrně navržen jako městský, tj. bez balkonů, hlubokých lodžií a velkých prosklených ploch. Výjimkou je jihozápadní fasáda s lodžiemi. Šestipodlažní hmota domu půdorysu otevřeného V je uprostřed lehce zaoblená. Výrazným akcentem budovy je severozápadní nároží s konzolou. Základní horizontální členění fasády podle podlaží je vertikálně traktováno francouzskými okny vsazenými do plných ploch. Tmavé matné fasádní výplně plných ploch jsou tvořeny plechovým obkladem. Záměrný kontrast a hru na fasádě vytváří matné plochy obkladu a nepravidelný rytmus lesklých vertikálních prosklených ploch. autor: Ing. Vít Vaněk, Ivan Šnejdar

Úspora a výroba energie v jednom, str. 14
Jedním z nejsledovanějších parametrů při realizaci projektu je pro investora i budoucího uživatele nemovitosti zejména v současné hospodářské situaci aspekt ekonomický: na kolik přijde moderní fasáda respektující budoucí potřeby a trendy? Jaké úspory či dokonce možnosti výroby energie fasáda nabízí? Jak lze vhodným opláštěním objektu optimalizovat jeho provozní náklady? Jak fasádu opticky zatraktivnit, přizpůsobit danému využití a současně zajistit uživateli optimální komfort? Na tyto otázky společnost Schüco odpověděla na veletrhu Bau v Mnichově již v roce 2007, kdy představila koncepční fasádu E². Dnes je již tato novinka zavedena do sériové výroby a prodeje. Co se za označením, „E²-fasáda“ skrývá?
autor: Karsten Langner

Požadavky na obvodové pláště NED domů společnosti JRD, str. 16
Při výstavbě nízkoenergetických domů je třeba klást vysoké nároky na kvalitu obálky staveb. Jak si kvalitu hlídá a na co klade důraz společnost JRD, která se jako jediná u nás věnuje výstavbě NED bytových domů v energetické třídě A, jsme se zeptali projektového vedoucího Jindřicha Kindla. "Základními prvky, které ovlivňují výsledek jsou volba nosné obvodové konstrukce, tepelně technické vlastnosti tepelné izolace, použití kvalitních výplní otvorů a jejich zabudování do obvodového pláště, vyřešení tepelných mostů a vzduchotěsnost obalové konstrukce objektu."    autor: Jindřich Kindl

Integrované fotovoltaické řešení fasády, str. 20
Fasáda akumulující energii je novinkou společnosti Reynaers Aluminium, specialisty na hliníkové pláště. Jedná se o speciálně vyvinutý systém ochranné stěny, který umožňuje akumulovat sluneční energii dopadající na budovu. Systém skleněných stěn CW60 Solar a slunečních clon Brise Soleil Solar využívá tzv. zelené energie, neboť díky speciální technologii a přesné struktuře hliníkových sloupů a příček přeměňuje akumulované sluneční záření na elektrickou energii.    autor: (im)

Nový stavební systém Flexibuild, str. 22
Systém Flexibuild je konstrukčně jednoduchý a je vhodný k výstavbě přízemních nebo jednopatrových nízkoenergetických domů. Certifikovaný stavební materiál Flexibuild obsahuje expandovaný polystyrén opláštěný deskami na bázi celulózy. Materiál je zpracováván pomocí speciální technologie, která recykluje odpady z vrstvených potravinářských obalů s polyethylenem. Výsledkem jsou stavební desky, které se vyznačují vysokou pevností, houževnatostí, pružností a nízkou nasáklivostí po hraně i po povrchu. autor: (for)

Zdravé bydlení "ve dřevě", str. 24
V zájmu většího využití surového dřeva ke stavbám rodinných domů je třeba překonávat ještě dosti zkreslené představy naší veřejnosti o dřevě jako stavebním materiálu. Právě dřevostavby by totiž mohly významně přispět k řešení bytové situace. Rozsáhlejší výstavbou kvalitních, architektonicky nápaditých domů na bázi dřeva se může Česká republika za pár let dostat do skupiny zemí, určujících vývoj v tomto oboru stavebnictví. Budoucnost patří technologiím šetřícím energii a dřevo je správnou volbou. Nejen proto, že je obnovitelnou surovinou, ale nabízí i řadu vynikajících stavebně technických vlastností. autor: (dar)

Rekonštrukcia hotela vo Vysokých Tatrách, str. 27
V  chránenom území Tatranského národného parku na južnom brehu Štrbského plesa vzniklo po rekonštrukcii pamiatkovo chráneného bývalého hotelového komplexu Hviezdoslav príkladné kvalitné dielo - luxusný päťhviezdičkový Grand Hotel Kempinski High Tatras. Náročná a kvalitná pamiatkovo chránená rekonštrukcia a dostavba si vyžiadala z hľadiska stavebno-technickej realizácie širokospektrálne riešenia. Okrem hlavnej, rekonštruovanej časti sú tu dostavby priestorov zásobovania, skladového zázemia umiestnené v podzemí, ktoré sú okrem vjazdu zásobovania z východnej strany a presklenej fasády wellnessu pre okoloidúcich neviditeľné. autor: (ap)

Amazon Court – budova budoucnosti, str. 30
Amazon Court je další atraktivní kancelářskou budovou v Praze 8 – Karlíně. Navrhli ji architekti dánského ateliéru SHL, kteří zvítězili v silné konkurenci dvanácti světových ateliérů, jež měly předložit svou představu třetí nové administrativní budovy pro karlínské River City. Představuje moderní budovu s výrazným, dobře zapamatovatelným vzhledem, která poskytuje příjemné pracovní prostředí. Na stavbě byla jako první u nás použita technologie zastřešení části atria speciální trojvrstvou nafukovanou folií ETFE, vepnutou do příčných obloukových ocelových nosníků. Neméně zajímavým prvkem jsou prosklené štítové stěny ze severní a jižní strany atria. autor: (dar)

Ars Electronica - fasáda jako projekční plocha, str. 32
Nová budova muzea Ars Electronica Center v Linci byla otevřena na začátku letošního roku a původní centrum elektronických umění rozšířila téměř trojnásobně. Vídeňský architekt Andreas Treusch navrhl také novou fasádu pokrytou LED osvětlením. Dvojitá skleněná fasáda, z části průhledná a z části průsvitná. Jednotlivé LED diody tvoří panely, které jsou instalovány mezi těmito dvěma vrstvami fasády a mohou být individuálně ovládány - mění barvu, jas a intenzitu. Aby bylo dosaženo lepšího efektu, bylo použito lité sklo, které rozptyluje světlo mnohem lépe než klasické. Tento unikátní osvětlovací systém umožňuje naprogramovat fasádu různých barev a měnit její vzhled. autor: Anna Prokopová

Efektní děrované pláště, str. 34
Děrovaný plech je v evropské architektuře relativně novým materiálem. Možnosti jeho použití v exteriéru a interiéru budov bylo třeba nejdřív objevit a prozkoumat. První realizace na fasádách se objevily před patnácti lety v Německu. V současnosti se tam používá běžně. Například v Heidelbergu skvěle posloužil při sanaci pláště zchátralé historické budovy galerie p13 v srdci starého města. Rovněž budova bavorského státního ministerstva životního prostředí v Mnichově se po zdařilé rekonstrukci může pochlubit originálním děrovaným pláštěm, který přitahuje pozornost a zároveň přináší energetické úspory. autor: (ap)

Hotel v objetí corianu, str. 36
V rámci letošního pražského festivalu Architecture Week se konala také přednáška Changing the face, kde architekt Frédéric Neau představil projekt hotelu Seeko’o v Bordeaux ve Francii, jehož fasáda je tvořena z materiálu DuPont™ Corian®. Volba ledovcově bílého, chladného a čistého odstínu Glacier White byla zcela přirozená pro zdůraznění jemného sochařského vzhledu budovy. Materiál zároveň nabídl řadu dalších kvalit pro vnější použití: hladkost, neporéznost, odolnost vůči větru, graffiti či UV záření a stejnost barevného projevu jak na povrchu, tak na hranách mezi spoji. Zatímco estetické kvality a technické parametry materiálu mluvily jednoznačně pro, jisté obavy vyvolával samotný proces obložení, jelikož se prováděl s tímto materiálem v takovém rozsahu na světě vůbec poprvé. autor: (em)

Vítězem Mies van der Rohe Award 2009 Opera v Oslo, str. 40
Koncem května se v Barceloně konal závěrečný ceremoniál soutěže Mies van der Rohe Award 2009. Vítězem soutěže, do které bylo nominováno 340 staveb, se stala budova Norské národní opery a baletu v Oslo od architektonického ateliéru Snøhetta. Budova Opery z bílého mramoru, jejímiž autory jsou Kjetil Trædal Thorsen, Tarald Lundevall a Craig Dykers z norského ateliéru Snøhetta, vznikla na základě vítězného návrhu v mezinárodní architektonické soutěži. Jedinečným a novým způsobem vymezuje veřejný prostor, vytváří kontakt města a moře, využívá části střechy jako náměstí. Kromě tří sálů zahrnuje rovněž tzv. fabriku, kde je výrobní zázemí kulis, kostýmů, paruk a rekvizit opery a baletu, které mohou kolemjdoucí pozorovat obrovskými prosklenými okny. autor: (ap)

Vliv obalových konstrukcí na teplotní stav interiéru, str. 42
Obvodový plášť má podstatný vliv na vnitřní mikroklima budovy. Prostory k trvalému pobytu osob musí být řešeny tak, aby v nich bylo zabezpečeno optimální mikroklima. Nejde přitom jen o krytí energetických ztrát v zimě, ale také o zajištění vhodného vnitřního prostředí v létě. Při návrhu lehkých obalových konstrukcí z hlediska letního období je důležité zohlednit i jiné parametry než požadují naše současné normy, tzn. určit i požadavek na hodnoty fázového posunutí teplotního kmitu a teplotního útlumu konstrukce. autor: Sylva Klímová, Miloš Kalousek, Danuše Čuprová

Kritické oblasti okenních konstrukcí, str. 44
Neustále se zvyšující nároky na úspory tepla budov zapříčinily velký posun kupředu v oblasti okenních konstrukcí, a to nejen z tepelně-technického hlediska. Kde však problém stále přetrvává, je výskyt vodního kondenzátu na vnitřním povrchu konstrukce. Konstrukce, u níž dochází na jejím vnitřním povrchu ke kondenzaci vodních par, výrazně narušuje jak vlastní konstrukci, tak i zdravotní a hygienickou nezávadnost vnitřního prostředí. Prvním důležitým krokem při řešení tohoto problému je určit místa, kde díky konstrukčnímu uspořádaní otvorových výplní dochází k prudkému snížení vnitřních povrchových teplot a následně k výskytu nežádoucího kondenzátu. autor: Ing. Roman Jirák

Diagnostika vad oken, str. 54
Ačkoli okenní výplně prodělaly mnoho inovativních změn, stále se jedná o místa s nejmenším tepelným odporem, respektive místa s nejvyšším součinitelem prostupu tepla (kromě tepelných mostů). Kromě tepelně-izolačních nároků jsou na ně kladeny i další požadavky. Z dlouhodobého sledování instalovaných okenních a dveřních výplní usuzuji, že nejproblematičtějším místem je konstrukční spoj okenní rám – ostění. Toto tvrzení je podloženo termosnímky z obývaných budov. Zatímco se výroba oken stále zdokonaluje a výrobci vkládají nemalé částky do vývoje nových typů oken, značná část prováděcích firem instaluje okna a dveře sále stejným způsobem. autor: Ing. Martin Mohapl

Navrhování stavební konstrukce při zatížení tlakovou vlnou od výbuchu, str. 56
Příspěvek se zabývá stanovením dynamické odezvy běžné konstrukce budovy při výbuchu nálože v její blízkosti. Je stanoveno zatížení konstrukce tlakovou vlnou při výbuchu nálože uvnitř nebo vně objektu. Pro návrh a posouzení konstrukce zatížené tlakovou vlnou při výbuchu nálože uvnitř nebo vně budovy lze využít zjednodušený ekvivalentní statický výpočet nebo přesnější 3D dynamický výpočet. Obvykle používané postupy jsou porovnány s metodikou posuzování konstrukce na výbuchy podle evropské normy. autor: Doc. Ing. Daniel Makovička, DrSc., Ing. Daniel Makovička, ml.

Požadavky EN na izolační skla, str. 64
Izolační skla jsou výrobkem, který podléhá požadavkům nařízení vlády č. 190/2002 Sb. v platném znění. To v praxi znamená, že pro daný výrobek platí harmonizovaná evropská norma, v tomto případě ČSN EN 1279-5, a výrobek musí být tedy označen CE značkou. Ta může být uvedena na odstranitelném štítku, nebo v průvodní dokumentaci. Vzhledem k tomu, že izolační sklo musí plnit na stavbě celou řadu funkcí, patří mezi nejnáročnější výrobky ze skla. Vlastní výrobková norma pro izolační skla – ČSN EN 1279, sestává z šesti částí, které vymezují požadavky na popis systému izolačního skla v 1. části, dlouhodobé zkoušky pronikání vlhkosti a unikání plynu v 2. a 3. části, zkoušky vlastností tmelů ve 4. části, požadavky na posuzování shody a CE značení v 5. části až po požadavky na systém managementu a kontrolu řízení u výrobce, včetně požadavků na periodické zkoušky v 6. části.
autor: Ing. Jiří Stránský

Současné technické možnosti plastových dveřních výplní, str. 68
O dveřních výplních vyrobených z termoplastů se poměrně často diskutuje, přičemž názory se výrazně liší. Snad proto, že vycházejí ze zastaralých, neadekvátních informací, nebo i proto, že ne každý má čas a možnosti sledovat aktuální situaci a trendy ve vývoji těchto výrobků. Jaké jsou současné technické možnosti plastových dveřních výplní z hlediska nároků na ně kladených, jako je stabilita, tepelně-izolační a zvukově-izolační schopnost, odolnost vůči vnějším vlivům, snadná údržba, snadná montáž a dlouhá životnost? autor: Ing. Richard Obyt